Sokratova metoda, pojmenovaná po starořeckém filozofovi Sokratovi, je dialogickou technikou zaměřenou na zkoumání pojmů, přesvědčení a argumentů prostřednictvím otázek. Tato metoda je založená na principu, že systematickým a kritickým kladením otázek lze dojít k hlubšímu pochopení pravdy a zároveň odhalit nejasnosti či rozpory v myšlení. Používá se v pedagogice, filozofii, psychologii a dokonce i v moderním managementu.
Základní principy Sokratovy metody
Základem této metody je dialog mezi dvěma stranami: tazatelem a respondentem. Tazatel nevnucuje svůj názor, ale spíše pokládá otázky, které vybízejí respondenta k hlubšímu zamyšlení a analýze. Hlavním cílem není prosazení konkrétní pravdy, ale hledání logických nesrovnalostí a přesnějších definic.
Sokratova metoda je postavena na těchto zásadách:
- Ironie: Zpochybňování samozřejmých předpokladů, aby se respondent otevřel novým pohledům.
- Maieutika: Pomocí otázek vede tazatel respondenta k formulaci jeho vlastních myšlenek a názorů.
- Kritické myšlení: Odhalování rozporů a nevědomosti za účelem odstranění chybných přesvědčení.
Kroky Sokratovy metody
Sokratova metoda typicky zahrnuje následující kroky:
- Zadání otázky: Tazatel pokládá otázku, která se týká základního pojmu nebo problému (například: „Co je spravedlnost?“).
- Definice pojmu: Respondent nabídne svou definici nebo odpověď, kterou tazatel následně analyzuje.
- Testování odpovědi: Tazatel klade další otázky, aby otestoval konzistenci a pravdivost odpovědi.
- Odhalení rozporů: Jestliže jsou nalezeny nesrovnalosti, respondent je vybízen k jejich přehodnocení.
- Nová formulace: Respondent zformuluje přesnější odpověď, která je následně opět podrobena kritice.
Příklad použití
Představme si situaci, kdy se někdo snaží definovat spravedlnost:
- Tazatel: „Co je podle tebe spravedlnost?“
- Respondent: „Spravedlnost je dávat každému to, co mu patří.“
- Tazatel: „A co když někdo, kdo si zaslouží trest, dostane odpuštění? Bylo by to spravedlivé?“
- Respondent: „Možná ne. Takže spravedlnost může být i něco jiného než pouhé dávání toho, co patří.“
Tímto způsobem je respondent veden k přehodnocení svých předpokladů a hledání hlubší odpovědi.
Výhody a využití Sokratovy metody
Jedním z největších přínosů této metody je její schopnost podpořit kritické myšlení a sebereflexi. Pomáhá lidem zlepšit argumentační schopnosti a lépe formulovat své názory. Metoda se často využívá ve vzdělávacím procesu, právní praxi, koučování a terapii.
Moderní verze Sokratovy metody je také součástí některých psychoterapeutických přístupů, například kognitivně-behaviorální terapie, kde se pomocí otázek klient učí identifikovat a zpochybňovat své negativní myšlenky.
Sokratova metoda dnes
V současnosti se Sokratova metoda neomezuje jen na filozofii. Její principy pronikly do výuky, byznysu i politiky. V globalizovaném světě, kde je stále obtížnější najít shodu mezi odlišnými názory, poskytuje tato metoda nástroj, jak dospět k lepšímu porozumění skrze dialog. Kladení správných otázek tak může být jedním z klíčů k pravdě, pochopení i vzájemnému respektu.