René Descartes (1596–1650) je považován za jednoho z otců moderní filozofie, díky své snaze oddělit filozofii od tradičních autorit a orientovat ji na jistotu vycházející z rozumu. Základem jeho přístupu bylo hledání nepochybné pravdy a vytvoření metodického základu pro filozofické zkoumání.
Kritika tradice a začátek od základů
Descartes odmítl spoléhání se na autority minulosti, což bylo běžné ve scholastické filozofii středověku. Místo toho navrhl, že filozofie musí být budována na pevných základech, které jsou nezpochybnitelné. Tímto přístupem se odklonil od závislosti na teologii a přenesl důraz na individuální schopnost člověka rozumem dosáhnout pravdy.
Metodická skepse a Cogito, ergo sum
Descartes formuloval svou metodickou skepsi, což znamená, že zpochybnil vše, co nelze přijmout jako zcela jisté. Tento proces vedl k jeho nejslavnějšímu závěru: „Cogito, ergo sum“ („Myslím, tedy jsem“). Tímto výrokem definoval sebe-vědomí jako první nepochybnou jistotu a výchozí bod filozofického myšlení.
Dualismus a moderní filozofie
Descartes zavedl koncept dualismu, který odděluje mysl (res cogitans) a hmotu (res extensa). Tento model umožnil rozdělení mezi vědeckým studiem přírody a duchovním světem, což otevřelo cestu moderním přírodním vědám. Dualismus se stal zásadním bodem moderní filozofie a vyvolal debaty, které pokračují dodnes.
Racionalismus a metoda
Dalším významným přínosem Descartesa bylo položení základů racionalismu, filozofického směru, který klade důraz na rozum jako hlavní zdroj poznání. Descartes také vytvořil metodický přístup, který formuloval ve svém díle Rozprava o metodě. Tento přístup se skládá z několika pravidel, jako je analýza složitých problémů na jednodušší části a postupné řešení krok za krokem.
Vliv na moderní filozofii
Descartesův důraz na autonomii lidského rozumu a na systematickou metodu zkoumání pravdy vytvořil základ moderní filozofie a vědy. Inspiroval filozofy, jako byl Spinoza, Leibniz nebo Kant, a položil základy vědecké revoluce, která změnila pohled na svět.
René Descartes definoval moderní filozofii tím, že přesměroval její fokus na individualismus, racionalitu a metodické hledání pravdy. Jeho přístup ovlivnil nejen filozofii, ale také vědu a kulturu jako celek, čímž se stal klíčovou postavou intelektuální historie.